Malajsie-info.cz

Opice

Malajsie díky svým vhodným přírodním podmínkám je domovem mnoha druhů lidoopů, ať už běžně se vyskytujících nebo ohrožených. Na opice narazíte jak v husté džungli, tak i na slunných plážích a dokonce i v samotném centru Kuala Lumpur.

Druhy opic žijící v Malajsii

Makak (Macaca)

Krom člověka jsou makakové nejrozšířenější primáti naší planety, vyskytující se od Afriky až po Japonsko. V současné době je známo 20 druhů Makaků. V Malajsii se nejvíce vyskytuje zejména Makak jávský a Makak vepří.

Makak jávský (Macaca fascicularis)

Je znám také pod pojmy "Filipínská opice" nebo "Dlouhoocasý makak". Od ostatních makaků se liší zejména délkou ocasu, který bývá delší než tělo primáta. Délka těla dospělých jedinců je mezi 38 až 55 cm, délka ocasu je 40 až 65 cm. Samci jsou výrazně větší, vážící 5 – 9 kg, na rozdíl od samic s váhou 3 – 6 kg. Makak jávský je společenské zvíře žijící ve skupinách, které čítají i 60 jedinců. Je všežravcem, přičemž 60 – 90% stravy tvoří plody a semena, ale zkonzumuje též drobné obratlovce, ptačí mláďata a vejce, žáby nebo ryby. Tento druh je nebojácný, a proto často loupí v okolí lidských obydlí ve vesnicích i větších městech.

Makak vepří (Macaca nemestrina)

Typickým znakem tohoto druhu je zakroucený, řídce osrstěný nebo holý, krátký ocas, připomínající ocas prasete. Dorůstá délky 43 – 77 cm, přičemž délka ocasu je 12 až 25 cm, hmotnost dospělého samce je 4,5 – 13,5 kg, samice váží 3,5 – 7,2 kg. Srst je olivově hnědá, spodní část těla je světlá. Makak vepří je plašší druh, který upřednostňuje nížinná stanoviště nebo horské lesy až do 1700 m.n.m. V blízkosti lidských obydlích se příliš nevyskytuje, ale je lidmi využíván a trénován na sběr kokosů.

Ačkoliv jsou makakové malé druhy opic a zejména mláďata vypadají velmi roztomile, je třeba se mít před nimi na pozoru. Nejenže jsou mistrnými zloději potravin, batohů nebo lesklých drobných předmětů, ale mohou způsobit i nepříjemná zranění, pokud se cítí ohroženi, což může být velmi nebezpečné, zejména díky množství herpes virů, které tito primáti přenášejí.

Kahau nosatý (Nasalis larvatus)

Kahau nosatý, znám také jako "Nosatá opice", v malajštině "Monyet Belanda" je endemickým druhem ostrova Borneo. Znakem této opice je velký vyčnívající nos, který je typický pro samce a dorůstá délky až 7 cm. Samice mají oproti jiným primátům také velké nosy, ale nikoliv tak dlouhé jako samci. Nos má dvě zásadní funkce. Jednak je důležitým faktorem při páření, jelikož čím větší nos, tím větší je i větší zájem samic o jeho nositele. Dále nos slouží jako rezonanční komora, která značně zesiluje varovné volání opic. Pokud je jedinec rozrušený, do nosu se nahrne krev, čímž se nos zvětší a volání je hlasitější.

Samci dosahují výšky až 72 cm a váhy až 24 kg, samice měří až 60 cm a váží až 12 kg. Dimorfické rozdíly mezi pohlavími jsou větší než u kteréhokoliv jiného primáta.

Nápadným znakem Kahau nosatých je i velké břicho, způsobené jeho stravou. Jejich trávicí systém je rozdělen do oddílů, kde žijí bakterie schopné trávit celulózu a neutralizovat toxiny z některých listů. Nežádoucím účinkem tohoto jedinečného trávicího systému je však neschopnost strávit zralé plody, na rozdíl od většiny ostatních opic, proto se jejich strava skládá zejména ze semen, listů, výhonků a nezralých mangovníkových plodů. Obsah jejich žaludku váží asi čtvrtinu jejich celkové váhy.
Kahau žije v malých skupinách o 10 až 32 členech, členství ve skupině je ovšem velmi flexibilní a zvířata často přecházejí do jiných skupin. Nosaté opice jsou stejně jako jiné druhy opic dobří lezci a žijí převážně na stromech, ale Kahau je i zdatný plavec, který je schopen plavat z ostrova na ostrova a byl i spatřen z rybářských lodí na otevřeném moři až míli od břehu.

Vzhledem k pokračujícímu úbytku pralesa a lovcům, ve volné přírodě přežívá pouze asi 7000 jedinců. Jen v malajském státě Sarawak se jejich populace od roku 1977 snížila ze 6 500 zvířat na pouhých 1000 v roce 2006. Kahau obecný je tedy velmi ohrožen a je zapsán na Červené listině ohrožených druhů. Pokud byste chtěli alespoň trochu pomoci při záchraně tohoto výjimečného druhu, můžete podepsat petici na oficiálních stránkách pro záchranu nosatých opic http://www.proboscismonkey.org.

Orangutan sumerský (Pongo pygmaeus abelii)

Orangutan, známý pro svou inteligenci, je největším zvířetem žijícím na stromě, vyskytuje se pouze na dvou místech světa – Borneu a Sumatře a je oficiálním státním zvířetem malajského Sabahu. Slovo pochází z malajského "orang" (člověk) a "hutan" (les), proto se jim také přezdívá "lesní lidé".
Orangutani tráví téměř veškerý jejich volný čas na stromech, kde si každý večer z větví a listí staví hnízda, v kterých přespávají. Jsou nejvíce samotářskými opicemi a samci se se samicemi setkávají obvykle pouze během páření. Významný je jejich pohlavní dimorfismus, kdy samci dorůstají až 175 cm a 118 kg, zatímco samice pouhých 127 cm a 45 kg. Horní končetiny orangutanů jsou dvakráte delší než nohy, což jim společně se zakřivenými prsty umožňuje lepší pohyb v korunách stromů. Nohy jsou na rozdíl od člověka a ostatních primátů pohybově omezeny, a proto si při chůzi musí orangutan vypomáhat rukama.

Až 65 % stravy tvoří u orangutanů ovoce, přičemž jsou upřednostňovány sladké nebo dužinaté olejnaté plody. Ovšem orangutani z Bornea jsou jídelními rekordmany, vzhledem k 317 zaznamenaným různým druhů potravin, zahrnující listy, výhonky, semena, kůru, ale i hmyz, ptačí vejce i med. U orangutanů byla také pozorována geofágie, neboli konzumace kamenů či půdy, což může být způsobeno nedostatkem minerálů nebo průjmovým onemocněním.

Během posledních několika desetiletí došlo k prudkému poklesu jedinců díky lidské činnosti, zejména výroby palmového oleje. Orangutan sumerský je zapsán na Červené listině ohrožených druhů.


Podpořte tyto stránky

Jestliže si pokládáte tyto stránky za užitečné, odkažte na ně prosím
Pro odkaz můžete použít níže uvedený kód
Odkaz pak bude vypadat následovně: malajsie-info.cz

Maďarsko / Nyíregyháza





ubytování / letenky / dovolená / lastminute