Malajsie-info.cz

Nosorožec

Malajsie je domovem mnoha ohrožených druhů živočichů a pro některé z nich je zároveň posledním místem výskytu. K těmto druhům patří i druhý nejohroženější nosorožec světa po Nosorožci jávském.

Nosorožec sumaterský
(Dicerorhinus sumatrensis)

Jedná se o nejmenší druh nosorožce, s délkou těla kolem 250 cm, výškou 120 – 145 cm a váhou mezi 500 a 800 kg. Má dva rohy tmavě šedé nebo černé barvy, tím větším je nosní roh, obvykle dlouhý 15 – 25 cm (rekord je ovšem 81 cm), zatímco druhý roh je pouze pahýl, ne větší než 10 cm. Zvláštností Nosorožce sumaterského je hnědá až načervenalá srst, která pokrývá většinu těla a je markantnější zejména u mláďat a jedinců žijících v zajetí. Srst bývá nejhustší kolem uší a na konci ocasu.

Nosorožec sumaterský žije většinou samotářským životem s výjimkou doby páření a výchovy mláďat. Je druhem z nejhlasitějšími vokálními projevy (rozeznáváme tři druhy zvuků), značkuje si území za použití nohou, ohýbáním větví a malých stromků nebo zanecháváním výkalů.

Sumaterský nosorožec se ve volné přírodě dožívá 30 až 45 let, přičemž v zajetí je rekordem 32 let. Kůže nosorožce je tenká, pouhých 10 – 16 mm a volně žijící jedinci postrádají podkožní tuk. Podobně jako ostatní druhy nosorožců, má velmi špatné vidění, ale přesto je velmi rychlý a hbitý, dokáže lézt po horách a snadno se pohybuje na strmých svazích i po říčních březích. Obývá nejčastěji kopcovité oblasti v blízkosti vody, zejména strmá údolí s bohatým podrostem. Během období dešťů se přesouvá do vyšších oblastí, v chladnějších měsících se navrací do nížin.

Nosorožec bývá nejaktivnější při jídle, za úsvitu a těsně po setmění, během dne se ochlazuje a odpočívá v bahně. Udržuje tak svojí tělesnou teplotu a chrání pokožku před hmyzem a parazity. U nosorožců v zajetí, kterým nebyla umožněna odpovídající koupel v bahně, se rychle začalo objevovat rozsáhlé zanícení kůže, hnisání, oční problémy, podebrané nehty, vypadávání srsti a nakonec jedinec zemřel.

Doba krmení je nejčastěji před setměním nebo v časných dopoledních hodinách. Typickou potravou jsou mladé stromky, listy, plody, větvičky a výhonky. Nosorožci obvykle zkonzumují až 50 kg jídla a ve vzorcích trusu bylo identifikováno na 100 druhů potravin. Ve stravě převažuje vysoký obsah vlákniny a jen málo bílkovin. Důležitou součástí stravy je sůl, kterou získává z horkých pramenů, slaných mořských vyvřelin nebo sopečného bahna. Pokud jedinec žije v oblasti s nedostatkem těchto zdrojů soli, vynahrazuje si její příjem v podobě rostlin bohatých na minerály.

Samice pohlavně dospívají ve věku 6 – 7 let, samci ve věku 10 let. Období březosti je 15 až 16 měsíců, mládě váží při porodu 40 – 60 kg. Pro období námluv je charakteristická zvýšená vokalizace, zvednutý ocase, častějším močením a zvýšení fyzického kontaktu, kdy se samci a samice navzájem šťouchají do hlavy a genitálií. Mladí samci sumaterského nosorožce jsou při páření často velmi agresivní, někdy dochází k vážným zraněním a dokonce i smrti samice. Ve volné přírodě mají samice možnost uprchnout před agresivním samcem, to je problémem v zajetí, což částečně přispívá k malé úspěšnosti chovných programů.

V celé jihovýchodní Asii přežívá posledních zhruba 300 kusů. Tento stav je způsoben především jejich odlovem kvůli rohům, které jsou velmi ceněny v tradiční čínské medicíně. Za 1 kg lze na černém trhu utržit až 30 000 dolarů. Sušené maso nosorožce se užívá jako lék na průjem, lepru a tuberkulózu, odvar z lebky v kokosovém oleji je užíván k léčbě kožních chorob. Další příčinnou jejich úbytku je ztráta přirozeného prostředí, v důsledku kácení lesů pro dřevo nebo přeměny lesů v zemědělské plantáže.

Dříve se Nosorožec sumaterský vyskytoval na území od východní Indie a Bangladéše až po Barmu, Laos, Kambodžu a Vietnam. Dnes je potvrzena přeživší populace pouze v poloostrovní Malajsii, Borneu a Sumatře. Někteří ochránci mají naději, že pár jedinců se ještě vyskytuje v Barmě, což ovšem není příliš pravděpodobné a politická situace země znemožňuje jakékoliv studie na tomto území. Oblasti v Malajsii s nejvyšším výskytem sumaterského nosorožce jsou Bukit Berisan Selatan National Park, Taman Negara National Park a Tabin Wildlife Reserve na Sabahu.

Nosorožec sumaterský je zapsán na Červené listině ohrožených druhů. Mezi roky 1984 a 1996 bylo 40 jedinců na základě programu pro jejich zachování přepraveno ze svého přirozeného prostředí do zoologických zahrad a rezervací po celém světě. Ovšem za celých 20 let tohoto záchranného programu se v zajetí nenarodil ani jediný nosorožec a 20 z odchycených jedinců v zajetí uhynulo. Relativně úspěšný byl chov v Záchranném centru pro Nosorožce sumaterské v poloostrovní Malajsii, kde ovšem došlo v roce 2004 k veliké tragédii, kdy 8-mi členná nosorožčí populace uhynula na následky choroby sura (onemocnění koní, mul a hovězího dobytka).

Prvním úspěchem po 112 letech, bylo narození mláděte nosorožce v Los Angeles roku 2001, kdy po pěti nezdařených pokusech porodila samička Emi zdravého jedince, následovalo další mládě v červnu 2004 a třetí potomek Emi přišel na svět 29. dubna 2007.

I přes nedávné úspěchy, zůstává chov v zajetí značně kontroverzní. Odpůrci chovných programů argumentují, že ztráty jsou příliš velké a programy příliš drahé.


Podpořte tyto stránky

Jestliže si pokládáte tyto stránky za užitečné, odkažte na ně prosím
Pro odkaz můžete použít níže uvedený kód
Odkaz pak bude vypadat následovně: malajsie-info.cz

Maďarsko / Nyíregyháza





ubytování / letenky / dovolená / lastminute