Kočkovité šelmy

Kočkovité šelmy lze nalézt ve všech typech lesů, v nížinách i v horských oblastech. Neomezují se pouze na ostrovní Borneo, ale setkáme se s nimi i v poloostrovní části Malajsie. Ovšem setkat se s divokou šelmou ve volné přírodě rozhodně není běžnou záležitostí, ale spíše velkou náhodou a rozhodně unikátním zážitkem. Ačkoliv kočkovité šelmy neútočí bez příčiny, nelze na tento fakt spoléhat a vždy je nutné udržovat značný odstup a opatrnost.

Druhy kočkovitých šelem v Malajsii:

Levhart (Panthera Pardus):

Levhart je nejmenší ze čtyř "velkých koček" rodu Panthera, další tři jsou tygr, lev a jaguár. Levhart má poměrně krátké nohy a dlouhé tělo s velkou lebkou. Délka těla se pohybuje mezi 90 a 190 cm, ocas dosahuje 60 až 110 cm a v kohoutku měří 45 až 80 cm. Samci jsou výrazně větší, váží 37 až 91 kg, samice 28 až 60 kg. Kůže je pokryta skvrnami, které nejsou plné, jak je tomu u jaguára, existují však i melaniztičtí jedinci, kteří jsou velmi tmavý nebo zcela černí. Ti se vyskytují zejména na území Malajského poloostrova.

Levharti jsou mimořádní lovci, kteří dokážou běžet až 60-ti kilometrovou rychlostí a vyskočit až do výšky 3 m a délky 6 m a jsou velmi adaptabilní na prostředí od deštného pralesa až po pouštní terény. Rovněž jsou dobrými plavci a jsou schopni vylézt na stromy, kde během dne odpočívají. Levharti jsou především noční tvorové, přesto byli zaznamenány případy, kdy tato šelma lovila během dne, a to zejména v době zatažené oblohy. Jejich potrava se skládá převážně z kopytníků, ale i opic, hlodavců, plazů, obojživelníků, ptáků a ryb. Levhart je samotářské zvíře, interakce mezi jedinci nebývají příliš časté s výjimkou doby páření.

Kočka bengálská (Prionailurus bengalensis)

Tato divoká kočka je stejně velká jako kočka domácí, ale existují značné regionální rozdíly. V Malajsii má tento druh průměrnou délku 45 cm, s délkou ocasu 20 cm, výšku 41 cm a hmotnost 4,5 – 6 kg. Ovšem v Číně bývají tyto kočky až o 20 cm větší. Srst je poměrně variabilní, může být žlutá nebo stříbro-šedá, spodní část hlavy a hrudníku je bílá a tělo je pokryto černými skvrnami.

Přirozeným prostředím Kočky bengálské jsou lesy a deštné pralesy v nízkých i horských oblastech. Žijí v blízkosti vodních toků v nadmořských výškách až 3000 m.n.m.. Tato šelma mistrně leze po stromech a je schopna i plavat, což však není příliš časté. Je noční tvor a přes den se ukrývá v jeskyních, dutých stromech nebo v dutinách pod kořeny. Žije samotářským životem s výjimkou doby páření a rodí 2 – 4 koťata. Obvyklou potravou jsou zajíci, ptáci, hlodavci, ale i netopýři.

Tygr malajský (Panthera tigris jacksoni / Panthera tigris malayensis)

Malajský tygr se nachází v jižní a střední části Malajského poloostrova, kde ve volné přírodě žije 600 – 800 jedinců. Tygr malajský je spolu s Tygrem sumaterským nejmenším poddruhem tygra s průměrnou hmotností 120 kg u samců a 100 kg u samic a s délkou, od hlavy k ocasu, 237 cm samci a okolo 200 cm samice. Kořistí těchto tygrů bývají malajské druhy jelenů, divoká prasata, hospodářská zvířata, ale i Medvěd malajský.

Sporné je oficiální zoologické označení tohoto tygra. Výzkumníci navrhli pojmenovat šelmu po zoologovi Peteru Jacksonovy, jako uznání jeho práce s kočkovitými šelmami. Proti tomu protestovala Malajská asociace zoologických parků a akvárii (MAZPA) společně s malajskou vládou. Jelikož je malajský tygr národní ikonou a vyskytuje se i ve státním znaku, požadovali, aby pojmenování tygra odráželo místo jeho výskytu. Nyní se tedy užívají oba latinské názvy - Panthera tigris malayensis i Panthera tigris jacksoni.

Biologické zkoumání Tygra malajského je stále v počátcích. Například informace o potrvavní preferenci, morfologická měření, demografické ukazatele, sociální chování, komunikace a výskyt jsou stále ještě velmi nedostatečné.

• Přejít na rozcestník stránek o malajské přírodě.